Znáte to: máte chvilku volna, tak vytáhnete mobil a „proscrollujete“ pár Reels, Shorts nebo TikToků. Děláme to skoro všichni. Víme, že je to hrozný žrout času, ale pustit si ještě jedno další video je prostě příliš lákavé.
Nechci rozebírat, proč tomu tak je, ani řešit náš hlad po rychlém dopaminu. Spíš mi v hlavě vrtá obsah, který mi algoritmus doporučuje. Řeknu to narovinu – mám rád nekorektní humor. Ten typ humoru, od kterého dávají velké firmy ruce pryč. Právě ty firmy, po jejichž penězích prahne většina tvůrců. A právě ti tvůrci pak tvoří onen sterilní, „nadmíru korektní“ obsah, který mě osobně vůbec nebaví. Když už algoritmus neví kudy kam, hodí mi tam video smějícího se lachtana nebo neohrabané pandy. A není náhodou ono video které mě baví, pouze pauza mezi reklamou?
Tady to začíná dávat smysl. Krátká videa dnes lidé tvoří hlavně s vidinou sponzoringu. Spolupracují se značkami, které si nemohou dovolit kontroverzi, a proto je výsledné prostředí tak šedivé a bezpohlavní. Mám pocit, že se ze sociálních sítí staly čistě marketingové kanály, jen občas proložené roztomilým zvířátkem. To slouží jen jako návnada, aby nás udržela v pozoru před další reklamou na kšiltovku, mobil nebo novou varnou konvici.
Říkám si, jestli tuhle „překorektněnou“ dobu nezaměňujeme s dobou reklamní. Možná jen špatně chápeme formát krátkých videí. Co když to, co považujeme za kreativní vyjádření nebo osobní vlog, je ve skutečnosti jen reklamní blok? Jsem si jistý, že posty většiny influencerů by vypadaly úplně jinak, kdyby na jejich konci nestála smlouva na tučný honorář. Jenže to by pak nebyli influenceři, že?
Rád by se zase díval na skutečnou „For You Page“ plnou videí od přátel a známých – záběry z cest, střípky z běžného života a věci, které vrátí sociální sítě lidem a vezmou je z rukou marketingových oddělení.
Jak zbožné a naivní přání. A teď chci dalšího lachtana.
